Duben 2011

Temný stín

30. dubna 2011 v 19:38 | Misha(Listová bouře)
válečník
kocour
učedník:žádný
popis:hnědý mourek s modrýma očima, přešel k Trnítému klanu

Ledový kožich

30. dubna 2011 v 19:35 | Misha(Listová bouře)
léčitel
kocour
učedník:Sněženková tlapka
popis:malý bílý kocour s dvěmi hnědými packami ,ledovýma očima a malou hnědou skvrnou na jedné zadní tlapce

Kapitola 25

30. dubna 2011 v 19:23 | Misha(Listová bouře) |  příběh - Noční klan
promiňte že včera nebyl díl ale nedostala jsem se na PC

Listová bouře se ráno probudila na hlavní mýtině. Celkem jí to vystrašilo ale zjistal že těsně vedle ní je přitisknutý Drobeček a tiše oddychuje.
Pomalu se zvedla a uchopila ho jemně do zubů. Kocourek spal tak tvrdě že ho to neprobudilo. Vzala ho do doupěte léčitelky a položila na její pelíšek , který byl stále prázdný.
Pomalu vylezla a zamžouzala do slunce. Sníh byl tvrdý a zmrzlý. Neslyšně přeběhla tábor a nakoukla k veliteli. Léčitelka ležela opodál a také tiše oddychovala , stejně jako velitel. Tak se pomalu vydala ke školce. Uslyšela neobvyklý ruch.
Nakoukla dovnitř a uviděla nádhernou podívanou. U břicha Větrná bouře se vrtěla dvě malá koťátka. "Páni gratuluji Větrná bouře," zešeptala Listová bouře.
Mladá matka kývla. "Ano jsou to pravdu silní kocourci. Tohle je Ledík," ukázala na bílého kcoourka který měl obě přední packy hnědé, "A tohle Stínek," ukázala na druhého který se hodně podobal otci. Jen kromě očí ten měl nádherně modré. Druhý měl oči ještě zavřené.
Listová bouře se rozhlédla. Nové koťata pro klan znamenají hodně , hlavně když je jejich velitel těžce nemocný. Veverka se ještě nevrátila a nikdo netušil kdy se vrátí. Její sestra ještě koťata nemá.
"Drobečku , musí rychle ano?" mňoukl někdo za ní. Byla to Mechovouska. Měla ospalé oči a svěšený ocas. "Večer půjdeme k Měsíční tůňce a uvidíš jaké to je být učedníkem léčitelky , Drápek zatím s Veverkou pohlídá velitele. A kde vůbec jsou?" mňoukla pak.
Drápek běhal po táboře a hledal svou učednici. Listová bouře se rozhodla mlčet. Léčitelka pak odběhla do doupěte pro bylinky.
Listová bouře se posadila aby se trochu upravila. Pak se vydala do doupěte. Většina válečníků byla venku. Jenom Ledová vichřice tam smutně ležela. "Co se stalo?" zeptala se Listová bouře mladé válečnice.
"Já..já čekám koťata," mňoukl uzkostně. "To je skvělé? A s kým?"
Ledová vichřece sebou trhla, "jjjá...eh no do toho ti nic není!" zasyčela a odešla. Vzala to cestou do školky.
Listová bouře zůstala otupěle stát.

Druhý den nebyl o nic lepší , stejně pochmurný a podivně mrazivý. V noci neprosvítla hustými mraky jediný hvězda. Hvězdný klan do jejich tábora neviděl. Stav velitele se buď zlepšoval nebo najednou zhoršoval. Léčitelka a její učedník měli spoustu práce i z nemocným Veverčákem který měl v pacce ošklivou infekci. A Veverka se stále neukazovala...

Kapitola 24

28. dubna 2011 v 20:10 | Misha(Listová bouře) |  příběh - Noční klan
Byla to vyčerpávající práce dělat tu zeď. Velitel po dlouhé době svolal klan. To že vypadal starý nezmizelo. Listové bouři to stále vrtalo hlavou. Vločka ze školky nesla malou kočku. Listová bouře tuhle kočičku nikdy neviděla , nebo si jí spíše nevšimla. Byla tak nenápadná... vlelitel se jí chystal udělat učednicí!
"Dnes jsme se sešli aby jsme přivýtali novou učednici. Tato kočička nikdy netoužila po společnosti ostatních!" mňoukl a podíval se na ni. "Deštinko , od této chvíle dokud nedostaneš válečnické jméno ti budeme říkat Dešťová tlapka! Tvým učitelem bude Zářivous!" počkal až se nový učedník a učitel pozdraví. Zářivous kočičku ještě olízl za ušima. Dešťová tlapka pak odešla do nového doupěte.
Velitel zalezl do svého doupěte. Listová bouře musela za ním zajít. Když za ním šla zjistila že už tam je Drápek a Veverka. Světlá učednice vypadal strašně znepokojená a vystrašená ale snažila se to skrýt tak se zaději začala olizovat.
Listová bouře zalezla za balvan a poslouchala , věděla že se to nesmí ale vše pro dobro klanu bylo pro ni na prvním místě , "..dnes se necítím dobře , Drápku prosím vezmi vše za mě a zajdi pro Mechovousku." mňoukl velitel.
Listová bouře odběhla dál a pak se otočila jako že přichází aby to nevypadalo podezdřele. Počkala až Drápek i jeho učednice odejdou a vešla dovnitř. Zrzavý měsíc byl její přítel a věděla že na ní s vždy udělá čas. Využila toho že tu ještě léčitelka nebyla. "Zrzavý měsíci," ozvala se tiše. Zrzavobílí kocour k ní vzhlédl, světle zelené oči byli bledší než obvykle. "Pokud tě něco trápí..."
"nerozebírej to , necítím se dobře." mňoukl úsečně a poslal jí pryč. U vchodu stála léčitelka a neznatelně kývla jako by uznávala to že se zeptala velitele co ho trápí. Celý klan vypadal znepokojeně. Jen Zlatá řeka vypadala trochu nedšeně. "Muj syn Drobeček bude mít zítra šest měsíců. Mechovouska ho přijme jako svého učedníka." mňoukla sťastně a odešla.
Malý Drobeček vykukoval z doupěte léčitelky a za uchem měl kus pavučiny. Pak zase zalezl. Veverka byla z celého klanu nejnérvoznější. Stále chodila sem a tam po táboře a vždy se koukala s doupěte velitele.
Listová bouře k ní pomalu vykročila. "Veverko, ty víš co je se Zrzavým měsícem že jo?" mňoukla Listová bouře.
Veverka chvíli váhala. "Ano, Mechovouska mi pověděla věštbu a já..to nedokážu. Prý mám zachránit našeho velitele ale netuším jak.... já to nedokážu!" zakvílela a skácela se do zasněžené země.
Z doupěte léčitelky vyšel Veverčák s tapkou omotanou pavučinami. Jak nejrychleji mohl přispěchal ke své sestře. Ta vděčně přijala jeho pomoc postavit jí na tlapky. Drobeček vyšel taky a za uchem měl stále pavučinu , vypadal legračně. Tvářil se velice vážně že pomohl Veverčákovi. Mechovouska stále nevycházela a z doupěte velitele. Čtyři kočky seděli na nezasněžených místech a čekali. Když se začalo stmívat mraky odpluly a objevili se hvězdy na jasné obloze. Měsíc byl jen malý neviditejný tenky srpec. Listová bouře nebyla ani na jednom ze shromázdění , ale nevadilo jí to. Když se podívala na hvězdy věděla že je jejich předkové sledují a čekají s nimi co se bude dít.... Drobeček se díval na hvězdy ale pak vypískl. "Hvězdný klan mi asi seslal nějaký vzkaz!" zavolal.
"To není možné! Ještě nejsi léčitel!" zavoalal Veverka. "Jo já vím ale viděl jsem zrzavobílou kočku asi mrtvou.."
"Zrzavý měsíc! Musím najít lék na jeho nemoc a to rychle!" zavyla potichu a zalezla do učednického doupěte. Když vylezla tak jen kývla a zmizela ve východu z tábora... na mýtině pak zbyli už jen dvě kočky které se také nejvíce strachovali o velitele: Drobeček a Listová bouře. Veverčák si šel se svou zraněnou packou lehnout.

Tigerstar and Sasha - část 3

28. dubna 2011 v 19:04 | Misha(Listová bouře) |  komiksy
chctěli jste víc. Celou knihu vám dát nemůžu protože to není na netu. Objednávat si to zatím nehodlám protože bych chtěla ¨knihu The Fourth Apprentice , první knihu ze čtvrté série Omen of the stars

Dešťová cesta

27. dubna 2011 v 21:32 | Misha(Listová bouře)
válečník
kočka
učedník:žádný
popis:Milá,tichá a trpělivá.Umí plavat a má ráda vodu.

Vlna

27. dubna 2011 v 21:12 | Misha(Listová bouře)
tulák
kočka
popis:mladá dlouhosrstá kočka s hnědou zacuchanou srstí ,zelenýma očima a šedou tlamičkou.

Pírkovous

27. dubna 2011 v 21:10 | Misha(Listová bouře)
válečník
mrtvý
kocour
popis:velký zrzavý mourek s šedou tlamičkou a chmýřovým ocasem je velice dávný předek Listové bouře , je to dědeček jejího dědečka. U Hvězdného klanu má čestné místo a stráží Listovou bouři dnem i nocí. Zemřel při záplavách.

Blackie

27. dubna 2011 v 17:15 | Misha(Listová bouře)
mazlíček
kocour
popis:jedno ze tří Mishiných koťat. Nechala si jen jeho protože se nechtěla ostatních na dobro vzdát a věděla že ty ostatní ještě někdy uvidí jako válečníky.

Kapitola 23

27. dubna 2011 v 17:12 | Misha(Listová bouře) |  příběh - Noční klan
Když se Listová bouře probudila nemohla se vůbec pohnout. Celé tělo jí bolelo a záda měla jako by jí tam hořelo. Když otevřela oči zjistila že je v klidném přítmí doupěte léčitelky. Pokusila se postavil ale nohy jí nechtěli poslechnout. Když se rázhlédla , zjistila že je Mechovouska vedle ní. Mladá léčitelka na ní dhlížela hlubokýma modrýma očima plných obav.
"Co se stalo?" zahuhlala Listová bouře. Léčitelka jí dala něco na záda a mňoukla: "Bojovali jsme , to víš,"
Listová bouře kývla. "Když jsi utíkala někdo tě srazil na zem. Byl to neobyčejně silný válečník ten kdo ti to udělal. Mysleli jsme že ti něco zlomil jeho tlapy byli obrovské ale Veverka a Brouček ho nakonec dokázali skoro zabít. Byl tak omráčený že ho musel jeden z jeho druhů odtáhnout. Proužek tě pak dotáhl sem."
Listová bouře znovu pocítila že mladému kocourovi hodně dluží. Věděla že se na ní přijde určitě podívat. Až přijde čas aby si vybrala svého partnera bude to určitě on. Když se Listová bouře pořádně zadívala do rohu uviděla Drobečka , toho malého hnědáho kocoura Zlaté řeky. Mechovouska si všimla jak se tam dívá a mňoukla: "Jistě tenhle kocourek je velmi nadšený z bylin a všeho , až mu bude šest měsíců chtěl by se stát léčitelským učedníkem, že jo?"
Kocourek nadšeně kývnul a prohlížel se byliny schované na velkým balvanem. "A kdy mě pustíš?" zeptala se Listová bouře ještě.
"Až se ti zahojí ty škrábance , vypadá to na infekci...."
Za dva dny se Listová bouře dostala ven. Uviděla něco nečekáného , sníh! Když byla uvnitř musel napadnout. V táboře bylo rušno. Veverka a Brouček , bok po boku přinášeli kořist a Sokol se se Zrzavým kožichem a jeho učedníkem Veverčákem chystal na hlídku. Bělofous , i když už byl starší pomáhal na zesílení školky před mrazem. Jeho oči vybledli a zšedly. Ale stále se dobře orientoval. Zrzavý měsíc a její matka zesilovali zdi u starších. Listová bouře k nim zamířila.
"Áha , podívejme!" mňoukla Sněhová kožešina , "moje malé koťátko už je v pořádku."
Listová bouře nuceně zavrněla a dala se do práce. Zrzavý měsíc nic neřekl , vypadal staře a unaveně. Mechovouska vylezla z doupěte a nesla Drobečka do školky. "Jááááááá nechci!" volal. Mechovouska zasyčela. "promiň ještě nejsi můj učedník a tohle je soukromý hovor! Veverko!" zavolala si učednici a vedla si jí do doupěte. Ta se nervůzně podívala na Broučka který se unaveně posadil do sněhu.
Zrzavý měsíc tomu nějak nevěnoval pozornost. jen dál dělal svojí práci. Listová bouře se začínala strachovat aby nebyl její velitel nemocný. Mohlo se za tu bodu stát cokoliv o čem ona nevěděla. Dál si toho ale teké nevšímala a dala se do práce. Její matka jí ještě olízla mezi ušima. Její staré oči byli plné štěstí že svou dceru vidí... Pak už jsem Listová bouře zaregistrovala že se vrací hlídlka a Zrzavý kožich táhne Veverčáka v zubech... dál u jí bylo všechno jedno a soustředila se aby dala větvičku na správně místo...

takový nudný den

co chcete přidat?

26. dubna 2011 v 21:05 | Misha(Listová bouře)
nevím co sem mám vám dát...tak si můžete klidně napsat co by jste tak rádi přečetli nebo dozvěděli se a tak dááále

Myší hvězda

25. dubna 2011 v 21:32 | Misha(Listová bouře)
dávná velitelka Nočního klanu
kočka
popis:nádherná světle šedivá kočka s úžasně zlatýma očima byla velice oblíbená a silná velitelka Nočního klanu. Zemřela v plamenech když hořel starý tábor klanu.

Legenda 1.

25. dubna 2011 v 21:24 | Misha(Listová bouře) |  příběh - Noční klan
Podíváme se daleko do minulosti ještě do starého klanu a podíváme se na legendy ne?

Plameny v táboře
Byl nádherný den. Podobal se jako každému jinému letnímu dni. Noční klan si v posledních letech vedl velice dobře. Vedla ho schopná mladý velitelka jménem Myší hvězda. Její schopnost vést klan i v těch nejhorších chvílích nikdo nedokázal zpochybnit.
Před školkou si hrála malá koťata které sledovala mladá bílá kočka s jantarovýma očima. Bylo vidět že čeká koťata ale narodí se až za dlouhou dobu. Přišel k ní mladý sympatický hnědý mourek a mňoukl: "neviděla jsi Bělofouse? Už delší dobu se nevrátil do tábora."
Bílá kočka zakývala hlavou, "promiň Podzimní liste ve školce nebyl." mňoukla a odešla. Koťata hrající si před školkou byla nádherná. Jedno bylo větší než ostatní , bílo zrzavý kocourek právě vyhrával nad malým hnědým kocourkem s bílou náprsenkou. "Bělíčku, Sokolíku! Pojďte zpět!" zavolala je nádherná mladá zrzavá kočka. "Ano Řeko," mňoul Sokolíček. Bělíček se ještě zastavil. "Že budu učedníkem brzy?" zeptal se. Zrzavá matka jen přikývla a zahnala ho dovnitř.
Podzimní list se vydával znovu hledat Bělofouse. Vzal si s sebou mladého světle zrzavého učeníka. "Zrzku tvůj nos je skvělý zkus zachytit Bělofousovu stopu." mňoukl Podzimní list. Byl jeho učitelem už dlouho a tento učedník dělat skvělé pokroky i když se nenarodil v klanu..vlastně ano narodil ale jeho matka byla samotářka , už nežije zabila jí obluda na Hromové stezce. Ale tento mladý kocourek a jeho starší bratr Spárek o tom nevědí.
"Mám ho!" mňoukl Zrzek a začal se posunovat vpřed. Došli až k malé díře. "Také ho cítím Zrzku , skvělá práce. Až se vrátíme myslím že tě tvé jmenování nemine," mňoukl mladý zástupce a zavrčel:"Bělofousi jestli jsi tady tak vylez!"
Zachvíli se objevila dlouhosrstá šedá hlava a vykoukli světle zelené oči. "Ne prosím! Nechte nás! Nemohl jsem to klanu říct! Našel jsem si družku je to samotářka a co nevidět bude mít koťata musel jsem být s ní!" mňoukl uzkostlivě.
"To je jedno teď jí stejně musíš vzít k nám do tábora." mňoukl Zrzek a otočil se k odchodu. Dva kocouři podpírali nádherně puntíkovanou matku.
Když se blížili k taboru ucítili jiný pach. KOUŘ! OHEŇ! "Hoří! V táboře hoří!" zavolal Zrzek zepředu.
V táboře byli všude plameny. Kočky utíkali ven v malých skupinách. "Koťata! Máte moje Koťata?" volala nějaká matka. Kočky prchali do všech stran. Pak se shromáždili u velkého jezírka. "Jsme všichni?" volal udýchaný zástupce.
"NE!" zavřískt černý kocour. "Myší hvězda,Stříbrný dráp,Zářivous a Zlatá řeka s její dcerou jsou pryč! Nevidím je!" zavřískl znovu černý kocour.
"Jistě Havraní drápe! Musíme hledat!" zavolal Podzimní list. "Jsem zástupce , pokud nenajdeme velitelku postarám se o vás! Musíme ale hledat. Kočky půjdou ve skupinkách po třech. Pokud se někomu něco stane zbylí dva mu pomohou." mňoukl a poslal kočky pryč. Zůstal tam sám , jen s matkami s nervozními koťaty a jednou samotářkou která má také mít brzy koťata.
Po dlouhých minutách se kočky vrátili a kroutili hlavami. "Museli uhořet!" zavřískl Spárek. Celý klan chvíli zůstal stát v kouři a truchlil nad ztrátou milovaných koček. Hlavně velitelky. Pak se pod vedením nevého velitele přemístil do nového tábora. Tam se narodili samotářce Tečce tři zdravá koťata. Všechny byli jiné ale měli oči po otci. Tečka pak klan opustila a koťata jim nechala. Spárek a Zrzek dostali svá válečnická jména a Bělík své učednické. Klan se musel zotavit ze strát válečníků ale nakonec se stal znovu silným , jako dřív.

Kapitola 22

24. dubna 2011 v 19:58 | Misha(Listová bouře) |  příběh - Noční klan
Listová bouře byla zase brzy vzhůru. Chloupka se z Drápkem a Veverkou vydávali na ranní hlídku. Byla to obvyklé ráno , když si v tu Listová bouře vzpoměla: Dnes je Shromáždění! A ona na něj určitě půjde!
Pomalu se vydala k doupěti velitele. Zrzavý měsíc seděl venku a čistil si kožíšek. "Zrzavý měsíci?" zeptala se.
"Co se děje , Listová bouře? Je brzy a ty vypadáš unaveně můžu ti dát dnes volno jestli chceš." mňoukl.
"Ale ne, jen jsem chtěla jít na Shromáždění." mňoukla potichu.
Velitel na ní kývl a poslal jí pryč. Jde na Shomáždění! Její první v životě! Podívala se na ještě tmavou zimní oblohu a zalezla zpět do doupěte , pak si lehla a usnula.
Znovu se objevila u Hvězdného klanu. Nevěděla proč je pořád tam ale už si zvykla. Povídání se starými předky jí bavilo.
Objevil se povědomí hnědý kocour a vedle hnědá kočka. "Podzimní měsíci!" zavrněla. "Ahoj má milá." mňoukl na ní. Vedle něj seděla jeho sestra, Muška která odběhla pryč. Její otec vypadal mladší a silnější.
"Já,já...." začala Listová bouře. "Šššt, neboj se chci ti předat tajemství," mňoukl. "Víš proč se má Veverka stát zástupkyní velitele?"
"Ne to nevím, ale je přece mladá a nezkušená a.." nedořekla větu. "Ano to je ale Zrzavý měsíc dlouho jako velitel nevydrží jeho budoucnost není příliš dobrá a ona je jediná kočka která váš klan dokáže vést." mňoukl Podzimní měsíc.
"A-ale co ta věštba? Mluvila přeci o mě a mých sourozencích," mňoukla Listová bouře a vzpoměla si na věštbu o které jí řekla Mechovouska před několika dny. Přijdou čtyři , stvořeni sněhem a suchým listím. Když jeden navždy zmizí zbydou tři kteří uchrání vše ostatní.
"Ale jistě ale to je jiný příběh," mňoukl její otec a začal pomalu mizet , ještě zašeptal :"je tu někdo kdo by tě chtěl vidět."
Objevil se šedohnědý obrys. Listová bouře vyjekla: "Smítko!" a vrhla se ke svému bratrovi.
"Listová bouře!" její bratr vypadal větší a silnější. "Chci ti jen říct že ať se stane cokoliv zachovej si chladnou hlavu a že vžy budeme stebou." pak zmizel.
Listová bouře se probudila. Byl už den a nad ní stál Bahenní kožich. "C-co?" zeptala se. "Pojď a uvidíš." mňoukl na ní.
Pod skálou stáli čtyři kočky s dvěmi koťátky. Ztracený válečníci se vrátili.
"A hele tady tě máme Listová bouře ty nám můžeš říct pravdu." mňoukl Zrzavý měsíc. Listová se rozhlédla ale Chloupka nikde. A tak mňoukla: "Co vám řekli?"
"Že jste je vera navštívili a nabídli jim návrat do klanu, jistě vím kdo to je ale nejsem si jistý," mňoukl velitel.
"Ano je to pravda, řekla jsem jim ať se vrátí. Chloupka byla se mnou."
Zrzavý měsíc kývnul." V tomhle případě je přijmeme do klanu. Tamta malá kočka je osm měsíců stará když ještě bude trénovat co nevidět bude válečnice. A vy ostatní: Zlatá řeko vezmi své syny a jdi do školky, tam je nech některé z matek budeme tě potřebovat k boji. A vy tu zůstaňte," ukázal na kocoury.
"M-moment boj?" zeptala se Listová bouře. "Ano Trnitý klan nám vyhlásil boj..kvůli jim!" ukázal na poslední hlídku. "Necítili že jsou tam značky a přesto překročili území," mňoukl velitel.
Za několik okamžiků vtrhl do tábora houf Trnitých koček. Všechny byli šedé,černé nebo hnědé a jedna zrzavá učednice.
Listová bouře se vrhla přímo na ni. Zjistila že všechny tyhle kočky mají skvěle dlouhé drápy ale slabé zuby. Listová bouře toho využila , skočila na ní a strhla k zemi , když jí chtěla kousnout do tlapky vykroutila se jí a kousla do ramena. Malá učednika rychle prchla. Listová bouře se rozhlédla. Brouček a Veverka doráželi na černého kocoura. Vše vypadalo dobře až na Skvrňáka. Ten nikdy nezažil pořádnou bitvu a sotva se držel na nohou. Velká hnědá moura na něj skočila a zakousla se mu do krku. Listová bouře vyjekla: "NE!" A vrhla se na kočku. Skvrňák se skácel k zemi. Byl mrtvý. Listová bouře strhla kočku dolů a strašně jí poškrábala. Plná vzteku pak zasadila několik ran ještě jinému kocourovi... pak se plná žalu skácela k zemi...někdo jí zezadu udeřil silnými drápy...
psáno rychle takže zase nějaké chyby budou

Stínování bílé kočky

24. dubna 2011 v 15:57 | Misha(Listová bouře) |  návody
otevřete si nějakou kočku... newm třeba takovou:
pak si změňte barvu na nesvětlejší šedou , kod barvy je f9f9f9
a vybarvěte kočku.
pak si vezměte "stínovač":
a začněte přes kočku dělat krátké čarky až bude vypadat takhle:
inu žádná bílá divoká kočky není vždy sněhově bílá že?
pokud se vám to tak nelíbí můžete použít rozostřovač a prochu to rozmazat:

pak když dáte stínování na víc jak 50% by to mělo jít udělat.. takhle dělám špinavou kočičku :D

Stínování

24. dubna 2011 v 14:49 | Misha(Listová bouře) |  návody
bílá je světlé, zbytek tmavé. samozdřejmě můžete to dělat jak chcete.
Jak se stínuje? takhle:
pak si to normálně malujte :D

příprava na tvorbu kočky

24. dubna 2011 v 14:30 | Misha(Listová bouře) |  návody
budete potřebovat:
Gimp - stáhněte si http://www.slunecnice.cz/sw/gimp-windows/ - instalace probíhá v Aj pak je to česky , ZDARMA!
PhotoFiltre studio - nemusíš mít!!
Šablony koček jsou ZDE
nějakou tu inspiraci v hlavě :D
to je asi všechno

Chtěli by jste....

24. dubna 2011 v 14:18 | Misha(Listová bouře)

...návody jak dělat tyhle kočky:



napište

Kosí kožich

24. dubna 2011 v 14:13 | Misha(Listová bouře)
válečník
kocour
popis:černý kocour

Vlnka

24. dubna 2011 v 14:08 | Misha(Listová bouře)
válečník
kočka
učedník: žádný
popis:chytrá , silná hnědá válečnice.
NEKOPÍROVAT!
některá jména koček převzatá z warriorcats.blog.cz
jiný materiál:warriorcats.com
na linearty koček mám povolení od Warriors wiki!